Archiv



Obcianske zdruenie Genius loci Internetov strnka o bylinkch


Prameň > 2007 > > Proč hoří Kodaň

Proč hoří Kodaň

Proč hoří Kodaň

Záběry hořící čtvrti Nørrebro pronikly po půl roce opět do hlavních zpravodajských relací. V nedělních večerních zprávách je mohli vidět i diváci Novy a České televize. Krátké šoty, kde v nočních ulicích šlehají plameny a probíhají bitky s policii byly doplněny reakcemi kodaňských obyvatel, kteří vyjadřovali nepochopení pro násilné protesty.
Český divák se nedozvěděl téměř nic o podstatě ani historii konfliktu spojeným se zničením kodaňského domu mládeže - Ungdomshuset. V paměti mu měl uvíznout pouze dojem o levicových radikálech a výtržnících, jejichž jedinou zábavou a povyražením je zapalovat auta.


Mainstreamová masmédia pochopitelně nemohla zaznamenat půlroční aktivní odpor dánské mládeže, která od násilného vyklizení a demolice svého centra začátkem března letošního roku neustává v protestech, jejíchž smysl je jediný – získat nový dům pro své aktivity.
Že pravidelné čtvrteční demonstrace i desítky dalších kreativních happeningů byly převážně nenásilné, nikoho nezajímá. Klidné protesty nezajímají ani hlavní viníky – kodaňskou radnici v čele s primátorkou Ritt Bjerregaardovou (Socialdemokratiet), která jejich požadavky ignoruje. Lze se mladým Dánům divit, že přikročí k násilným protestům, když nenásilný tlak nevede k ničemu?

Pokud chce někdo namítat, jakým právem si mládež nárokuje dům, je třeba se podívat do minulosti. Ungdomshuset byl poskytnut dánským squaterům v roce 1982 v rámci dohody, ve které se zřekli obsazovaní dalších domů. Kodaňská radnice se ovšem necítí po několika letech touto dohodou vázána a snaží se domu zbavit. Prodává ho skutečně vhodnému vlastníkovi - křesťanské sektě Faderhuset, která se netajím tím, že dům považuje za sídlo Satana a chce ho zničit. V tom má dokonce podporu dánské vlády, která neváhá nasadit v akci proti civilistům v domě protiteroristickou jednotku i dánskou armádu . Dánské úřady musely tušit, že použití násilí místo vyjednávání vzbudí obdobnou protireakci.
Řada evropských politiků v posledních letech upřednostňuje ekonomická hlediska a ohání se efektivitou. Je potom podivné, že si často nedokáží spočítat, jaká řešení politických problémů jsou levnější a vedou k nějakému přijatelnému řešení.
Zásah proti Ungdomshuset přišel stát na 72 milionů dánských korun (cca 275 miliónů Kč), které převážně spolkly policejní síly. Budova, kterou jako náhradu požadovali dánští aktivisté by stála 12 milionů (DKK).
A ekonomické ztráty nejsou jediné, které po nekompromisním přístupu (a volá se po něm tak často) zůstaly. Dánské úřady jsou za svůj postup kritizovány Amnesty International i výborem proti mučení při OSN , důvěra v právní stát je otřesena.
Dánští politici se v případě Ungdomshusetu přepočítali. Zřejmě nečekali tak intenzivní a vytrvalý odpor. Konečně nejde jen o jeden dům, ale o hlubší problém, jehož příčiny popsala Mette Buchardtová v polemice s Danielou Vrbovou v týdeníku Respekt.
Squaty a alternativní centra nejsou pod tlakem pouze v Dánsku. Jak uvádí Jan Hanuš v aktuální čísle A-kontra (2/07 srpen 2007) problémy mají squaty ve Španělsku, Francii i Německu. V Barceloně vyklidila policie začátkem letošního roku více squatů než za předešlé dva roky.
Odhodlání kodaňské mládeže vzbuzuje obdiv a je inspirující pro celé squaterského hnutí. Mladí Dánové možná tuší, že v Kodani se bojuje i za další evropské metropole.

Dalibor "Exx" Záhora


Související články:
Martina Augustinová: Kauza Ungdomshuset ZDE
Tendenční Respekt - Dopis na který nepřišla odpověď ZDE


- zdroj:http://www.blisty.cz, uli -
04.09.2007

index článkov
© 2002 - 2013 Genius loci
Dizajn romi
Script a optimalizácia PromoNet