Archiv



Obcianske zdruenie Genius loci Internetov strnka o bylinkch


Prameň > 2007 > > Emanuel Swedenborg – Smilná láska protikladná láske manželskej

Emanuel Swedenborg – Smilná láska protikladná láske manželskej

Emanuel Swedenborg – Smilná láska protikladná láske manželskej

1688 - 1772
- švédsky vedec, teológ, reformátor -

- názory čerpal z vlastných mystických skúseností
- svoje božské zjavenia považoval za začiatok Nového veku Ducha a za návrat kresťanstva k jeho mystickým počiatkom


O manželskej láske píše:
Manželé, kteří jsou ve stavu pravé manželské lásky, se cítí jako jeden sjednocený
člověk a jako jedno tělo. Pravá manželská láska, nahlížena sama o sobě, je sjednocením duší, spojením myslí, úsilím o spojení v hrudích a následně i spojením těl. Tato láska vytváří stavy nevinnosti, míru, pokoje, nejniternějšího přátelství, naprosté důvěry a vzájemné touhy mysli a srdce dát tomu druhému vše dobré; a z nich také povstává blaženost, štěstí, rozkoš a radost, a z věčného zakoušení těchto stavů i nebeské štěstí. U lidí, kteří touží po pravé manželské lásce, Pán k sobě přivádí vnitřně podobné partnery, a pokud se tak nestane na zemi, dojde k tomu v nebi.

O smilnej láske píše:
Smilnou láskou máme na mysli lásku k cizoložství, která ničí manželskou lásku, jak jsme právě vysvětlili. Její podstatu však člověk nespatří dřív, než pozná podstatu lásky manželské. ... Ví snad někdo, co je zlé a nepravdivé, dokud neporozumí tomu, co je dobré a pravdivé ? Pochopí někdo, co je nečisté, nečestné, neslušné a ošklivé, dokud nepozná, co je čisté, čestné, slušné a krásné ? Kdo jiný může správně určit nepříčetnost než ten, kdo je sám moudrý a kdo poznal moudrost ? Nebo kdo jiný přesně rozpozná nesouzvuk než ten, kdo studiem a zkušenostmi získal vědomosti o harmoniích? Obdobně - jak může někdo jasně vidět podstatu cizoložství, dokud jasně nepochopí podstatu manželství ? A jak může vidět nečistotu radostí smilné lásky, pokud před tím nepoznal čistotu manželské lásky ?
Smilná láska je protikladná manželské lásce stejně, jako je přírodní já člověka (posuzováno samo o sobě) protikladné jeho duchovnímu já. Tato skutečnost je v církvi dobře známa; přírodní a duchovní já jsou protikladné natolik, že co chce jedno, to nechce druhé, takže spolu bojují. Tento stav však dosud nikdo nepopsal. Proto si řekneme, jak se duchovní a přírodní já od sebe liší a co nutí přírodní já proti duchovnímu bojovat. Když člověk dospívá, vstupuje nejprve (prostřednictvím nejrůznějších druhů znalostí, pojmů a rozumové činnosti intelektu) do stavu přírodního já. Do duchovního já bývá uváděn pomocí lásky k užitečnému konání, tedy lásky, která se také nazývá účinnou láskou. Nakolik je člověk ve stavu účinné lásky,
natolik je duchovním člověkem; nakolik však v této lásce není, natolik zůstává přírodním člověkem, byť by byl jakkoliv bystrý a soudný.
Toto přírodní já se může pozdvihnout jakkoliv vysoko do světla rozumu, avšak zůstává-li odděleno od duchovního já, stále se nekontrolovatelně oddává chtíčům. Vyplývá to ze samé podstaty přírodního já, které v sobě nemá žádnou účinnou lásku - a každý, kdo je bez účinné lásky, je ponechán napospas chtíčům smilnosti. Když proto takový člověk slyší, že tato libidní láska je opakem čisté manželské lásky, a když je požádán, aby se nad tím zkusil rozumně zamyslet, jeho pohled zůstává zastřen rozkošemi zla zasazeného již od narození v jeho přírodním já. Výsledkem je, že jeho rozum nepřijde na žádný důvod, který by svědčil proti příjemným smyslovým svodům těla. Když se v tomto závěru ještě utvrdí, jeho rozum zůstane hluchý ke všem radostem manželské lásky. Dokonce proti nim bojuje, jak jsme již řekli, a potírá je; jako válečník při nájezdu ničí v sobě tábor manželské lásky postupně od okraje až do středu. To činí přírodní člověk pro svou smilnou lásku.

Zdroj: www.swedenborg.cz
- vybral Milan Rusko -
21.10.2007

index článkov
© 2002 - 2013 Genius loci
Dizajn romi
Script a optimalizácia PromoNet