Německo zaplatí zhruba třetinu větrného parku v Krušných horách

Německo přispělo částkou 800.000 eur už na vznik větrného parku Loučná/Wiesenthal, který byl spuštěn loni v září. Stavitelem byla stejně jako nyní chomutovská firma Green Lines. Proti stavbě větrníků tehdy kvůli hlučnosti a změnám stavby oproti projektu protestovalo občanské sdružení Meluzína.

Tři elektrárny větrného parku u Rusové mají být schopny zásobovat elektřinou na 11.000 domácností a jejich provoz je údajně mimořádně nehlučný.
"Jen v České republice může větrný park zabránit produkci více než 10.000 tun oxidu uhličitého ročně," míní Trittin. "Tento projekt pomůže životnímu prostředí na obou stranách hranic."
Česko chce podle náměstka ministra životního prostředí Tomáše Novotného zvýšit do roku 2010 podíl energie z obnovitelných zdrojů z nynějších tří na šest procent, jen u elektrické energie by měl tento podíl vzrůst ze čtyř na osm procent.
"Cíl ze tří na šest procent za čtyři roky je mimořádně ambiciózní. V Německu ze zkušenosti víme, že až stabilní právní rámec a přizpůsobení technické situace může přinést rychlejší vývoj, takže nemám v úmyslu Česku radit," komentoval to Trittin.

Stavba větrných elektráren v Česku ale vyvolává i námitky občanských sdružení, která protestují proti necitlivé změně rázu krajiny, vlivu na život tamních obyvatel, hlučnosti, nebo namítají, že křídla větrníků představují riziko pro ptáky.

Německo zčásti platilo například i odsíření severočeských uhelných elektráren. Země, jejíž nynější vláda sociálních demokratů a Zelených deklarovala úmysl odstoupit od jaderné energie, chce v zemi pomoci rozvoji produkce energie z obnovitelných zdrojů.

Novotný si dnes pochvaloval, že emise oxidu siřičitého a tuhých částic v ovzduší se v 90. letech v Česku snížily o 90 procent, což zlepšilo ovzduší i v nedalekém Sasku.
Česká republika vyrábí zhruba 70 procent energie z fosilních paliv, 27 procenty se na výrobě energií podílí jaderná energetika. Jen tři procenta jsou obnovitelné zdroje. Podle Novotného má potenciál v Česku hlavně spalování biomasy.
Denisa Svobodníková