Nová možnost sídla Mojmírovců? - I.
1. Slepá ulička.
Generace historiků hledaly bájný Weligrad, ústředí moci Velké Moravy devátého století, podle písemných památek. Když V. Hrubý objevil v roce 1947 první velkomoravskou kamennou stavbu a další byly nalezeny v Pohansku u Břeclavi a Valech u Mikulčic i jinde, vzniklo nadšené očekávání, že nepochybné důkazy o místě sídelního města i katedrálního chrámu podají archeologové. Názory na ústředí moci postupně polarizovaly mezi zastánci Starého Města u Uh. Hradiště a Valů u Mikulčic. Vzájemná kritičnost měla také své klady. Odhalila slabiny obou míst.
Komplexní hodnocení těchto míst není v souladu s písemnými památkami (1,238). Velehrad, sídlo Rostislava, popisovali letopisci jako velké město, větší než Nitra (7). Ta podle archeologického výzkumu měla více než 50 ha mohutnou hradbou opevněné plochy, tisíce hrobů, množství keramických pecí a známek výrobních objektů. Byla to skutečně aglomerace městského typu (18,19). Vedle toho je pouhých 8.5 ha Valů u Mikulčic příliš málo na město (41). Také Staré Město se svými 30 ha nebyla významnější lokalita než Nitra (obr. 1). Archeologicky zde byla prozkoumána konstrukce opevnění. Hliněné náspy zpevněné kůly (10,11,12). Tato palisáda byla neúplná a spoléhala na vodní a bažinaté plochy. Nemohla to být nevýslovná a nedobytná hradba Rostislavova města, která udivovala souvěké letopisce (4).
Další rozpaky způsobuje datování obou těchto lokalit. Písemné prameny popisují Velehrad v první polovině devátého století, jako velmi staré, doslova antické město (4,5,6). Zatím co Nitra má prokázanou kontinuitu od počátku slovanského osídlení, zejména bohatou keramikou pražského typu, Valy u Mikulčic a Staré Město jsou mladší (17). Písemné prameny informují, že sídlo Rostislava mělo nějaký výjimečný vzhled. Bylo prý nepodobné všem ostatním i nejstarším od doby antiky známým (4). Obě navrhované lokality nemají nějakou zvláštní podobu.
Pokusy vysvětlit nějak tyto nesrovnalosti vedly k názorům, které řečeno slovy historika L. E. Havlíka mají blíže k novým legendám, než k historické pravdě o Moravě (1). Domnívám se, že ústředí Velké Moravy mohlo být spíše někde jinde. To jistě nesnižuje význam bohatých nálezů Mikulčic i Starého Města. Ty jsou však velmi důležité proto, že signalizují blízkost ústředí moci. Také jejich datování spíše naznačuje, že byly budovány v době vrcholného postavení panovníka, jako pevnosti kontrolující hlavní obchodní trasy. Mýtné bylo zřejmě hlavním zdrojem příjmů panovníka, který (na rozdíl od ostatních vládců) nevybíral daně (s výjimkou povinnosti dodávat ročně „vyšívané košile“ snad pro vojsko). Oblast roviny horní části dolnomoravského úvalu, vymezené nálezy největších známých pevností Velké Moravy (10, 13, 17, 27, 120), nálezy největšího počtu mečů, zlatých a stříbrných šperků, největších mohylových pohřebišť a atributů jezdeckých družin.
V tomto území lze právem Velehrad hledat (obr. 2). Pokusili jsme se je najít metodami přístupnými amatérům. Ostatně, když Schliemann objevil Troju podle starých eposů, proč se o to nepokusit podle mnohem přesnějšího popisu cesty na Velehrad, který máme k dispozici. Zanechali nám ho perští kupci Ibn Rusta a Gardízí (1). Postupovali jsme podle jejich návodu a jednotlivé orientační body a většinu území předpokládaného ústředí moci jsme prozkoumali pozemním průzkumem a metodou letecké archeologie. Cestopis nás přivedl přesně do středu území, které odpovídá ústředí moci podle archeologických nálezů (255).
(Obr. 1) Porovnání velikosti známých pevností
(Obr. 2) Oblast nálezů největších pevností, zbraní a šperků
Další rozpaky způsobuje datování obou těchto lokalit. Písemné prameny popisují Velehrad v první polovině devátého století, jako velmi staré, doslova antické město (4,5,6). Zatím co Nitra má prokázanou kontinuitu od počátku slovanského osídlení, zejména bohatou keramikou pražského typu, Valy u Mikulčic a Staré Město jsou mladší (17). Písemné prameny informují, že sídlo Rostislava mělo nějaký výjimečný vzhled. Bylo prý nepodobné všem ostatním i nejstarším od doby antiky známým (4). Obě navrhované lokality nemají nějakou zvláštní podobu.
Pokusy vysvětlit nějak tyto nesrovnalosti vedly k názorům, které řečeno slovy historika L. E. Havlíka mají blíže k novým legendám, než k historické pravdě o Moravě (1). Domnívám se, že ústředí Velké Moravy mohlo být spíše někde jinde. To jistě nesnižuje význam bohatých nálezů Mikulčic i Starého Města. Ty jsou však velmi důležité proto, že signalizují blízkost ústředí moci. Také jejich datování spíše naznačuje, že byly budovány v době vrcholného postavení panovníka, jako pevnosti kontrolující hlavní obchodní trasy. Mýtné bylo zřejmě hlavním zdrojem příjmů panovníka, který (na rozdíl od ostatních vládců) nevybíral daně (s výjimkou povinnosti dodávat ročně „vyšívané košile“ snad pro vojsko). Oblast roviny horní části dolnomoravského úvalu, vymezené nálezy největších známých pevností Velké Moravy (10, 13, 17, 27, 120), nálezy největšího počtu mečů, zlatých a stříbrných šperků, největších mohylových pohřebišť a atributů jezdeckých družin.
V tomto území lze právem Velehrad hledat (obr. 2). Pokusili jsme se je najít metodami přístupnými amatérům. Ostatně, když Schliemann objevil Troju podle starých eposů, proč se o to nepokusit podle mnohem přesnějšího popisu cesty na Velehrad, který máme k dispozici. Zanechali nám ho perští kupci Ibn Rusta a Gardízí (1). Postupovali jsme podle jejich návodu a jednotlivé orientační body a většinu území předpokládaného ústředí moci jsme prozkoumali pozemním průzkumem a metodou letecké archeologie. Cestopis nás přivedl přesně do středu území, které odpovídá ústředí moci podle archeologických nálezů (255).
(Obr. 1) Porovnání velikosti známých pevností
(Obr. 2) Oblast nálezů největších pevností, zbraní a šperků
06.03.2008
obr. 1
obr. 2