Nová možnost sídla Mojmírovců? - III.
3. Kde brodila kupecká cesta moravní řečiště?
Snímkovali jsme celou moravní nivu od Mikulčic po Bzenec. Předpokládali jsme, že zbytky po staletí pokládaných dřevin pro zpevnění bažinatých úseků trasy cesty vytvořily v půdě velké množství organických látek, které výrazně ovlivní barvu porostu. Skutečně jsme místo brodu našli.
Přímková trasa, kolmá na všechny ramena moravního řečiště byla nalezena na nejužším místě (obr. 4). Tam, kde se u Sudoměřic předhůří Bílých Karpat blíží k protějšímu břehu u Rohatce na vzdálenost jen asi 3 km. V infračerveném spektru se projevuje obsah vody jako tmavší odstín modré. Proto je na snímku vidět i mělká část vodního brodu přes hlavní řečiště Moravy zvané Tečelec. Trasa směřuje přesně k nejvyššímu bodu, vrcholu zvanému Náklo (265 m/ n m) podél toku Růdníček, který na tomto vrcholu pramení.
(Obr. 4) Letecké snímky zachytily trasu brodu?
4. Brod měl na obou březích velká tábořiště.
Na obou březích moravní nivy, u obce Sudoměřice a Rohatec byla objevena rozsáhlá tábořiště se stovkami ohnišť, pícek a malých výrobních objektů (obr. 5). V Sudoměřicích, v poloze Hrůdy, bylo při hloubení Baťova kanálu nalezeno valové opevnění (3 ha), které vzniklo v polovině 10. století a zaniklo počátkem 12 století (261). Datování pozemním sběrem keramických střepů na rohatecké lokalitě Kerchůvky, kde je zachovaná studna, zvaná Habánské oko, naznačilo, že kupecké karavany zde tábořily od samých počátků doby železné až po 13. století.
Tábořiště u Sudoměřic odkryla také výstavba silničního obchvatu budovaná v roce 2005 a potvrdila datování. Zajímavé je, že u Sudoměřic je zachován název cesty ke Skalici Simarůt, považovaný za jeden z názvů „Velké cesty“ Via Magna. Název se odvozuje z simar útca tj. Oslí cesta. V Rohatci je zachován podobný název lokality Simering.
(Obr. 5) Zobrazení trasy brodu a obou tábořišť.
5. Velký výrobní areál.
Letecké snímky podél další trasy k Náklu ukázaly překvapivě velké množství železářských pecí. Jejich počet podél potoku Růdníček od Rohatce k Náklu přesahuje desítky tisíc. Letecká prospekce doplněna povrchovým sběrem, ukázala, že lokalita povodí Ratíškovického potoka v délce asi 6 km měla mimořádnou koncentraci železářských, ale i jiných, zejména sklářských a keramických pecí (obr. 6).
Archeologové i historici soudí, že budování sídlisek závislých hutníků, kovářů a výrobců keramických nádob souviselo až s budováním městských aglomerací. Důvodem byla velká poptávka po výrobcích ze železa na místních trzích. Nejstarší státní útvary se také staly velkými odběrateli zbraní. Proto hutě významně podporují možnost mocenského ústředí v okolí Nákla.
Skutečnost, že zde po staletí pracovalo velké výrobní středisko, dosvědčuje okolní krajina. Velká spotřeba dřeva pro tuto výrobu může vysvětlit proč zde ve středověku vznikla písečná poušť, zvaná Moravská Sahara. Zalesnil ji až v 19. století strážnický lesník Bechtel.
Na polích, v místech siluet objektů nacházené železářské strusky, skleněné slitky, zbytky konstrukcí pecí, keramické střepy i celé nádoby dosvědčují velkou škálu dalších řemeslných výrob. Keramické střepy umožňují datovat období, kdy byly tyto objekty funkční.
Ukazuje se, že zde pracovali Keltové, Germáni i Slované. Slovany dokládá nejen množství keramických střepů, ale také zkoumané velkomoravské hradiště „Křivda“ u Růdníku, které překvapilo velkým množstvím železných předmětů. Zbytky rudy v nacházených struskách dokládají velmi kvalitní železnou rudu, především limonit a hematit. Ten se těžil u Kyjova ve slepencích ždánicko-hustopečského souvrství. U Stražovic na vrcholu Babí lom u Kyjova jsou pozůstatky rozsáhlé důlní činnosti a také největší velkomoravský mohylník. Erosí splavované valouny limonitu i hematitu se nachází také v sedimentech na úpatí Nákla v místě Růdník (obr. 7).
(Obr. 6) Výrobní areál měl široký sortiment
(Obr. 7) Poloha výrobního areálu a ložiska železné rudy
(Obr. 4) Letecké snímky zachytily trasu brodu?
4. Brod měl na obou březích velká tábořiště.
Na obou březích moravní nivy, u obce Sudoměřice a Rohatec byla objevena rozsáhlá tábořiště se stovkami ohnišť, pícek a malých výrobních objektů (obr. 5). V Sudoměřicích, v poloze Hrůdy, bylo při hloubení Baťova kanálu nalezeno valové opevnění (3 ha), které vzniklo v polovině 10. století a zaniklo počátkem 12 století (261). Datování pozemním sběrem keramických střepů na rohatecké lokalitě Kerchůvky, kde je zachovaná studna, zvaná Habánské oko, naznačilo, že kupecké karavany zde tábořily od samých počátků doby železné až po 13. století.
Tábořiště u Sudoměřic odkryla také výstavba silničního obchvatu budovaná v roce 2005 a potvrdila datování. Zajímavé je, že u Sudoměřic je zachován název cesty ke Skalici Simarůt, považovaný za jeden z názvů „Velké cesty“ Via Magna. Název se odvozuje z simar útca tj. Oslí cesta. V Rohatci je zachován podobný název lokality Simering.
(Obr. 5) Zobrazení trasy brodu a obou tábořišť.
5. Velký výrobní areál.
Letecké snímky podél další trasy k Náklu ukázaly překvapivě velké množství železářských pecí. Jejich počet podél potoku Růdníček od Rohatce k Náklu přesahuje desítky tisíc. Letecká prospekce doplněna povrchovým sběrem, ukázala, že lokalita povodí Ratíškovického potoka v délce asi 6 km měla mimořádnou koncentraci železářských, ale i jiných, zejména sklářských a keramických pecí (obr. 6).
Archeologové i historici soudí, že budování sídlisek závislých hutníků, kovářů a výrobců keramických nádob souviselo až s budováním městských aglomerací. Důvodem byla velká poptávka po výrobcích ze železa na místních trzích. Nejstarší státní útvary se také staly velkými odběrateli zbraní. Proto hutě významně podporují možnost mocenského ústředí v okolí Nákla.
Skutečnost, že zde po staletí pracovalo velké výrobní středisko, dosvědčuje okolní krajina. Velká spotřeba dřeva pro tuto výrobu může vysvětlit proč zde ve středověku vznikla písečná poušť, zvaná Moravská Sahara. Zalesnil ji až v 19. století strážnický lesník Bechtel.
Na polích, v místech siluet objektů nacházené železářské strusky, skleněné slitky, zbytky konstrukcí pecí, keramické střepy i celé nádoby dosvědčují velkou škálu dalších řemeslných výrob. Keramické střepy umožňují datovat období, kdy byly tyto objekty funkční.
Ukazuje se, že zde pracovali Keltové, Germáni i Slované. Slovany dokládá nejen množství keramických střepů, ale také zkoumané velkomoravské hradiště „Křivda“ u Růdníku, které překvapilo velkým množstvím železných předmětů. Zbytky rudy v nacházených struskách dokládají velmi kvalitní železnou rudu, především limonit a hematit. Ten se těžil u Kyjova ve slepencích ždánicko-hustopečského souvrství. U Stražovic na vrcholu Babí lom u Kyjova jsou pozůstatky rozsáhlé důlní činnosti a také největší velkomoravský mohylník. Erosí splavované valouny limonitu i hematitu se nachází také v sedimentech na úpatí Nákla v místě Růdník (obr. 7).
(Obr. 6) Výrobní areál měl široký sortiment
(Obr. 7) Poloha výrobního areálu a ložiska železné rudy
19.03.2008
obr. 4
obr. 5
obr. 6
obr. 7