Nová možnost sídla Mojmírovců? - IV.
6. Velehrad ležel v propasti Nákla?
Zvláštnost polohy města pod úrovní povrchu země by mohla souhlasit s textem análů Fuldských o nepodobnosti všem ostatním známým (4). O bojovnících spících uvnitř hory, kteří přijdou na pomoc v době ohrožení, se zachovaly četné legendy. V Čechách je to hora Blaník (223), na Slovensku Sitno (166), na Moravě Čertroryj (Čentoryja) (224), v Polsku Črtoryj, v Bavorsku klade pod zem velké město (Sámovo?) legenda Mnichovského Neuhausenu (165).
V okolí Nákla u Ždánic se váže tato pověst na horu Palánek (167), i když tam spíše bojovníci bohatě obdarovávali sličné děvy (za ošetření koní). Překvapivé je, že uvnitř Nákla se skrývá skutečně obrovská dutina (obr. 8). Má plochu asi 400 ha, bylo by to opravdu velké město. Geologické příčiny vzniku této přírodní kuriosity jsou dvě. Ohnisko tektonických poruch vzniklé nasouváním pohoří Bílých Karpat a Chříbů a tlaková ložiska uhlovodíků, která těmito zlomy pronikají z velkých hloubek. Písky s vodou pod hydraulickým tlakem pod nepropustnou vrstvou jílů. Postrach zdejších horníků lignitových dolů, nazývaný „lauksón“.
Vyvýšenina Náklo je geologicky tzv. “bahenní sopka“. Při tektonických otřesech vymlely mohutné výrony vody na vrcholu kráter. Protržením jeho severní stěny vznikly přístupové rokle. Cíl cesty perských kupců. Velehrad, sídlo Svatoplukovo. Hora ze které vytéká voda. Celá oblast propastí i vrcholu Nákla byla v posledních asi 150 letech poddolována, neboť zde byly významné ložiska lignitu. Dnes je již vytěžen.
V období mezi světovými válkami zakoupila kutací práva firma Baťa, která odtud vybudovala systém lanovek a železnice do Rohatce a plavební kanál až do Otrokovic. Podivné je, že publikované překlady textu perských kupců takovou zvláštnost, jako je město v kráteru, uložené pod povrchem země, nepopisují.
Podrobný překlad popisu Velehradu od ibn Rusty publikovaný např. Havlíkem (1) zní takto: … Nejvznešenější a nejčelnější je mezi nimi ten, jemuž říkají vládce vládců a nazývají ho Svatopluk. Má větší moc než župan a župan je jeho zástupce. Tento král vlastní nejlepší koně a jeho pokrm se připravuje jen z kobylího mléka. Má dobrá, pevná a drahocenná brnění. Město ve kterém sídlí se nazývá Dž.r.wáb. V každém měsíci se v něm konají po tři dny trhy a při nich nakupují a prodávají. V jejich zemi je tak tuhá zima, že si lidé musí vykopat obydlí pod zemí, která přikryjí střechou ze dřeva … (dále pokračuje popis sauny: ... vejdou dovnitř … rozdělají oheň … svléknou si šaty a zůstávají v tomto bydlí až do jara …).
Pokusili jsme se zjistit doslovně přesný překlad této pasáže. Reprodukce originálního textu vydal Hrbek v Magnae Moraviae Fontes Historici III. Text je psán spisovným jazykem Koránu, který má přesné slovníky. Znalec tohoto jazyka, Dr. Chálíf Bahbouh (2) z arabského nakladatelství v Praze, nám přeložil postupně všechna slova textu včetně synonym (obr. 9). Výsledek nás překvapil. Velehrad byl místem vlády Svatopluka a byl hluboko pod zemským povrchem. Mylnou vokalizací a kompilací byla tato pasáž překládána tak, že z Velkého hradu (velkoměsta) se stala tuhá zima. Město pod zemí bylo vysvětleno popisem sauny. Přesný překlad zní: Muži jejich jsou jak je to možné pod povrchem země a tomu udělali střechy ze dřeva. Kupují tam a prodávají a v jejich zemi vládne Velehrad, úplně vykopané město, v němž bydlí (chrwáb?) a mají tam trhy každý měsíc tři dny, kromě toho co nadojí z mléka. A mají hradby výborné, nedobytné a vzácné. On se nazývá pán pánů, následník a proto král. Dobytek (velký) nemají, jen on má a jí z něho pokrmy. Ten, který prý je hlavou státu. Náčelníci ho nazývají Svatopluk, který je nejvznešenější a konají dle jeho slov. Sídlo jeho leží uprostřed území Slovanů. Jeho příbytek, kde je, oni vědí. Mimo štítů a oštěpů nemají jiné zbraně. Své náčelníky oni poslouchají a řídí se radami svého župana (velitele). Muži, jež mají koně, cepy (cepíny, sekery) jsou jejich zbraně.
Hlavní město se nazývalo Weligrad. Svatoplukova záliba v pití kvašeného kobylího mléka, kumysu je nesmysl, vyplývající z kompilace výlučného vlastnictví velkého dobytka (nejen koní), a vyloučení mléka při měsíčních třídenních trzích (175). Velkomoravské sekery („bradatice“) byly zřejmě výzbrojí jezdců. Velmi zajímavý je důvod chybného překladu Velehradu na Velezimu. Výraz grad, město je zapsáno slovanským výrazem, tedy grad. Protože celý text postrádá (podle tehdejších pravidel) samohlásky, i zde se překladatel musel vypořádat s dodatečnou vokalizací. Měl tyto možnosti: GxRxD doplnit jako GaRD tj. zima, nebo GaRaD tj. kroupy. Další možnosti GRaD a GRD nemá v arabských slovnících význam. Překladatel tedy usoudil, že význam má pouze GaRD, tedy zima. Nepochopitelnou podzemní sídelní městskou lokalitu nahradil podle něho logicky se zimou související saunou, kterou barvitě vylíčil texty, které jsou zřejmě již jen jeho soukromá literární tvorba.
(Obr. 8) Val propasti Nákla.
(Obr. 9) Překlad perského rukopisu, věty h, g a f.
Vyvýšenina Náklo je geologicky tzv. “bahenní sopka“. Při tektonických otřesech vymlely mohutné výrony vody na vrcholu kráter. Protržením jeho severní stěny vznikly přístupové rokle. Cíl cesty perských kupců. Velehrad, sídlo Svatoplukovo. Hora ze které vytéká voda. Celá oblast propastí i vrcholu Nákla byla v posledních asi 150 letech poddolována, neboť zde byly významné ložiska lignitu. Dnes je již vytěžen.
V období mezi světovými válkami zakoupila kutací práva firma Baťa, která odtud vybudovala systém lanovek a železnice do Rohatce a plavební kanál až do Otrokovic. Podivné je, že publikované překlady textu perských kupců takovou zvláštnost, jako je město v kráteru, uložené pod povrchem země, nepopisují.
Podrobný překlad popisu Velehradu od ibn Rusty publikovaný např. Havlíkem (1) zní takto: … Nejvznešenější a nejčelnější je mezi nimi ten, jemuž říkají vládce vládců a nazývají ho Svatopluk. Má větší moc než župan a župan je jeho zástupce. Tento král vlastní nejlepší koně a jeho pokrm se připravuje jen z kobylího mléka. Má dobrá, pevná a drahocenná brnění. Město ve kterém sídlí se nazývá Dž.r.wáb. V každém měsíci se v něm konají po tři dny trhy a při nich nakupují a prodávají. V jejich zemi je tak tuhá zima, že si lidé musí vykopat obydlí pod zemí, která přikryjí střechou ze dřeva … (dále pokračuje popis sauny: ... vejdou dovnitř … rozdělají oheň … svléknou si šaty a zůstávají v tomto bydlí až do jara …).
Pokusili jsme se zjistit doslovně přesný překlad této pasáže. Reprodukce originálního textu vydal Hrbek v Magnae Moraviae Fontes Historici III. Text je psán spisovným jazykem Koránu, který má přesné slovníky. Znalec tohoto jazyka, Dr. Chálíf Bahbouh (2) z arabského nakladatelství v Praze, nám přeložil postupně všechna slova textu včetně synonym (obr. 9). Výsledek nás překvapil. Velehrad byl místem vlády Svatopluka a byl hluboko pod zemským povrchem. Mylnou vokalizací a kompilací byla tato pasáž překládána tak, že z Velkého hradu (velkoměsta) se stala tuhá zima. Město pod zemí bylo vysvětleno popisem sauny. Přesný překlad zní: Muži jejich jsou jak je to možné pod povrchem země a tomu udělali střechy ze dřeva. Kupují tam a prodávají a v jejich zemi vládne Velehrad, úplně vykopané město, v němž bydlí (chrwáb?) a mají tam trhy každý měsíc tři dny, kromě toho co nadojí z mléka. A mají hradby výborné, nedobytné a vzácné. On se nazývá pán pánů, následník a proto král. Dobytek (velký) nemají, jen on má a jí z něho pokrmy. Ten, který prý je hlavou státu. Náčelníci ho nazývají Svatopluk, který je nejvznešenější a konají dle jeho slov. Sídlo jeho leží uprostřed území Slovanů. Jeho příbytek, kde je, oni vědí. Mimo štítů a oštěpů nemají jiné zbraně. Své náčelníky oni poslouchají a řídí se radami svého župana (velitele). Muži, jež mají koně, cepy (cepíny, sekery) jsou jejich zbraně.
Hlavní město se nazývalo Weligrad. Svatoplukova záliba v pití kvašeného kobylího mléka, kumysu je nesmysl, vyplývající z kompilace výlučného vlastnictví velkého dobytka (nejen koní), a vyloučení mléka při měsíčních třídenních trzích (175). Velkomoravské sekery („bradatice“) byly zřejmě výzbrojí jezdců. Velmi zajímavý je důvod chybného překladu Velehradu na Velezimu. Výraz grad, město je zapsáno slovanským výrazem, tedy grad. Protože celý text postrádá (podle tehdejších pravidel) samohlásky, i zde se překladatel musel vypořádat s dodatečnou vokalizací. Měl tyto možnosti: GxRxD doplnit jako GaRD tj. zima, nebo GaRaD tj. kroupy. Další možnosti GRaD a GRD nemá v arabských slovnících význam. Překladatel tedy usoudil, že význam má pouze GaRD, tedy zima. Nepochopitelnou podzemní sídelní městskou lokalitu nahradil podle něho logicky se zimou související saunou, kterou barvitě vylíčil texty, které jsou zřejmě již jen jeho soukromá literární tvorba.
(Obr. 8) Val propasti Nákla.
(Obr. 9) Překlad perského rukopisu, věty h, g a f.
26.03.2008
obr. 8
obr. 9