Nová možnost sídla Mojmírovců? - VI.
8. Královský palác?
Velmi zajímavá je nejstarší pečeť Vracova, která může dokonce zachycovat pohled na město uvnitř propasti Nákla, přístupné roklemi, chráněnými mohutnou branou. Jsou na ní tři konstrukce věžovitých staveb (obr. 14). Na střední výspě se vyskytuje zvláštní, cihelnou drť připomínající hornina, vystupující až na povrch. Může jít o pozůstatek obrovského požáru dřevěných konstrukcí s masivním uplatněním jílů, které se vypálily žárem až do struktury připomínající cihly. Vrstva je asi 45 až 65 cm silná a pokrývá plochu několika set m čtverečních. Její součástí je masivní vrstva popela a dřevěných oharků (obr 15). Místo je tak špatně přístupné, že zřejmě nebylo vůbec obděláváno a zůstala zachovaná zániková vrstva tohoto areálu.
(Obr 14) Pečeť obce Vracov
(Obr. 15) Vrstva vypálených jílů a dřeva
9. Hledání katedrály pomocí letecké archeologie.
Leteckou archeologií jsme našli velmi zajímavou siluetu stavby (obr. 16) na úpatí pahrbku, na mapě označeném kota 218. Sledovali jsme ji několik let, kdy zde byly porosty kukuřice, řepky a obilí. Objekt jsme snímali z výšek 50 až 200 m a kontrolními značkami určili jeho velikost. Byl neobvykle velký. Celý objekt na snímku byl zachycen až z výšky více než 150 m. Má tvar chrámové lodi dlouhé asi 55 m a široké 40 m. Podélná osa směřuje k východu, kde je trojúhelníkové prodloužení (kněžiště?) dalších asi 25 m. Celková plocha by odpovídala více než 1600 m2, což by byla kapacita asi pro 3 – 4 tisíce lidí. Taková stavba nemá v současných nálezech obdoby.
Zdá se, že poloha tohoto chrámu (asi 5 km od Nákla) je v souladu s písemnými údaji, uvádějící, že katedrální chrám nebyl přímo v sídelním městě Mojmírovců, ale někde poblíž. Svědčí o tom na příklad text Granum cathalogi preasulum Moraviae, ze 14. století: ... Když byla ta země (Morava) poněkud uspořádána, následoval po blaženém Metodějovi v biskupském úřadě jako první Jan, biskup Moravský a sídlil 25 let v chrámu sv. Petra u Veligradu, který byl kdysi metropolním sídlem... Tam v míru zemřel.
V okolí siluety jsme našli zajímavé artefakty (obr. 17). Podle lidové tradice se zachovala z tohoto chrámu kamenná románská křtitelnice s letopočtem 1785 (tehdy se oslavovalo 900 let od smrti Metoděje). Dnes slouží jako podstavec kříže. Zajímavé jsou také tak zvané „Svatobořické opice“, o nichž lidová tradice soudí, že patřily pohanskému obětišti, které zbořil Svatopluk na příkaz sv. Metoděje. (Od jeho pokynu Svaťo zboř ty modly odvozuje tradice i název Svatobořic.) Podle zprávy zachycené sběratelkou folkloru, Bimkovou, se zde zastavovala ještě koncem 19. století poutní procesí do Šaštína, mělo to být místo starého poutního moravského chrámu (260).
Upomíná to také památník, trojboký sloup, zvaný „František“. Na něm jsou tři kamenné barokní ikony. Jedna z nich zobrazuje klerika s katedrou a atributy metropolitního arcibiskupa s velmi starobylým tvarem berly s lidskou lebkou. Zaráží také nápis na sloupu , zřejmě latinská zkratka V M I. ( V(ae) M(ethodius) I (acet), tedy: Ó běda, Metoděj zde mrtev lež?) Možnost, že tzv. Opice jsou pozůstatkem antického oltáře naznačuje nález hlavice antického sloupu a sošky boha obchodu Merkura). Nelze vyloučit ani možnost, že jde o místo popsané antickými autory, jako t.zv. Zázračný déšť Marka Aurelia (54, 219, 241, 119).
Významný poutní chrám dokládá nález velkého pokladu stříbrných mincí z roku 1970. Byla rozebrána nálezci, zejména dětmi. Některé měly i několik pětilitrových lahví těchto mincí. Předpokládá se, že šlo u ukrytou chrámovou pokladnici, neboť to byly na tehdejší dobu nejmenší mince. Převažovaly stříbrné krejcary české, uherské a tyrolské ražby (1439-1490). Výjimečně se vyskytovaly i mince vyšší hodnoty (kremnický denár a pražský groš).
K zániku stavby chrámu a úkrytu pokladny zřejmě došlo po roce 1471 (nejstarší možné datum ražby mince Vladislava II.) a před rokem 1496 (úmrtí Matyáše Korvína, nejmladší mince nálezu). Zánik byl zřejmě násilný, neboť mimo chrámovou pokladnici ukryli také kultovní předměty, jak naznačuje v r. 2002 nalezený kultovní meč. Měl rukojeť zdobenou zlatem a stříbrem a čepel hadovitého tvaru, zhotoveného ve 13 - 14 století. Oba nálezy byla učiněné asi 2 km severozápadně, na břehu Kyjovky.
To naznačuje směr útěku a podporuje možnost, že šlo o následek vpádu ze směru od Uher. Zřejmě v období útoku Matyáše Korvína na Moravu. V r. 1469 dobyl Veselí n/M a zaútočil i na Hodonín a Uherské Hradiště. Tehdy zaniklo na Hodonínsku mnoho obcí. Podporuje to i nález depotu uherských dukátů z tohoto období, (roku 1927) v Hodoníně. Korvín tehdy získal doživotně Moravu (1479 – 1490). Zvláštní je, že tato chrámová stavba by tedy měla přežít husitské války v nichž byl Velehradský klášter zničen. Při hledání písemných pramenů jsme našli zajímavé dokumenty o existenci utajeného plebána, který byl významným svědkem důležitých listin. Jeho místo působení de Seghat souviselo s Mistřínem (na jehož katastru silueta chrámu leží).
Na příklad rozhodčí listinou olomouckého biskupa Dětřicha z 6.února 1286 byly uznány argumenty mistřínského plebána Wernhera na finanční ztrátu způsobenou vybudováním nové fary klášterem sv. Tomáše v Brně, který budovali v těsném sousedství Mistřína, v Šardicích.(237). Rozhodnutí obsahuje příkaz udržení věčného mlčení (perpetuum silentium) o použitých argumentech. Také v dokumentu z roku 1222, týkající se kostela v Přítlukách a vydaný biskupem Robertem, svědčí plebáni podivínský, jarohněvický, vrbický a farář Albero de Shegat, v dalším dokumentu je Wicardus de Sheghat. Nelze zřejmě vyloučit i možnou souvislost tohoto místa s Kosmovým Secir Ecclesia. Tradici velkého města (nazývaného Červené město) zachovali četní kronikáři okolí Nákla (Svatobořice, Vacenovice, Hodonín) i moravský kronikář V. Brandel.
(Obr. 16) Silueta možné katedrály Metoděje?
(Obr. 17) Nálezy v okolí siluety naznačují chrámovou stavbu
(Obr. 18) Celkový pohled na nálezovou mapu oblasti
11. Závěr.
Domníváme se, že zejména lokalita možného chrámu u koty 218, na místě Loc. 48o59´08´´ N 17 0 07´26´´E a možné hrobky na lokalitě Sedmirohé Loc. 48o57´9,9´´ N 17 0 10´ 2,8´´E jsou natolik zajímavé, že by bylo vhodné provedení profesionálních výkopových archeologických sond. Některé další informace uvádím v publikacích „Velehrad hledejte v propasti Nákla“, (Biora Hodonín 2000) a „Velehrad byl v propasti Nákla?“ (Biora Hodonín 2003). Případně také na www.wogastisburc.com a na portálech www.slovane.cz a www.stredovek.cz.
(Obr. 15) Vrstva vypálených jílů a dřeva
9. Hledání katedrály pomocí letecké archeologie.
Leteckou archeologií jsme našli velmi zajímavou siluetu stavby (obr. 16) na úpatí pahrbku, na mapě označeném kota 218. Sledovali jsme ji několik let, kdy zde byly porosty kukuřice, řepky a obilí. Objekt jsme snímali z výšek 50 až 200 m a kontrolními značkami určili jeho velikost. Byl neobvykle velký. Celý objekt na snímku byl zachycen až z výšky více než 150 m. Má tvar chrámové lodi dlouhé asi 55 m a široké 40 m. Podélná osa směřuje k východu, kde je trojúhelníkové prodloužení (kněžiště?) dalších asi 25 m. Celková plocha by odpovídala více než 1600 m2, což by byla kapacita asi pro 3 – 4 tisíce lidí. Taková stavba nemá v současných nálezech obdoby.
Zdá se, že poloha tohoto chrámu (asi 5 km od Nákla) je v souladu s písemnými údaji, uvádějící, že katedrální chrám nebyl přímo v sídelním městě Mojmírovců, ale někde poblíž. Svědčí o tom na příklad text Granum cathalogi preasulum Moraviae, ze 14. století: ... Když byla ta země (Morava) poněkud uspořádána, následoval po blaženém Metodějovi v biskupském úřadě jako první Jan, biskup Moravský a sídlil 25 let v chrámu sv. Petra u Veligradu, který byl kdysi metropolním sídlem... Tam v míru zemřel.
V okolí siluety jsme našli zajímavé artefakty (obr. 17). Podle lidové tradice se zachovala z tohoto chrámu kamenná románská křtitelnice s letopočtem 1785 (tehdy se oslavovalo 900 let od smrti Metoděje). Dnes slouží jako podstavec kříže. Zajímavé jsou také tak zvané „Svatobořické opice“, o nichž lidová tradice soudí, že patřily pohanskému obětišti, které zbořil Svatopluk na příkaz sv. Metoděje. (Od jeho pokynu Svaťo zboř ty modly odvozuje tradice i název Svatobořic.) Podle zprávy zachycené sběratelkou folkloru, Bimkovou, se zde zastavovala ještě koncem 19. století poutní procesí do Šaštína, mělo to být místo starého poutního moravského chrámu (260).
Upomíná to také památník, trojboký sloup, zvaný „František“. Na něm jsou tři kamenné barokní ikony. Jedna z nich zobrazuje klerika s katedrou a atributy metropolitního arcibiskupa s velmi starobylým tvarem berly s lidskou lebkou. Zaráží také nápis na sloupu , zřejmě latinská zkratka V M I. ( V(ae) M(ethodius) I (acet), tedy: Ó běda, Metoděj zde mrtev lež?) Možnost, že tzv. Opice jsou pozůstatkem antického oltáře naznačuje nález hlavice antického sloupu a sošky boha obchodu Merkura). Nelze vyloučit ani možnost, že jde o místo popsané antickými autory, jako t.zv. Zázračný déšť Marka Aurelia (54, 219, 241, 119).
Významný poutní chrám dokládá nález velkého pokladu stříbrných mincí z roku 1970. Byla rozebrána nálezci, zejména dětmi. Některé měly i několik pětilitrových lahví těchto mincí. Předpokládá se, že šlo u ukrytou chrámovou pokladnici, neboť to byly na tehdejší dobu nejmenší mince. Převažovaly stříbrné krejcary české, uherské a tyrolské ražby (1439-1490). Výjimečně se vyskytovaly i mince vyšší hodnoty (kremnický denár a pražský groš).
K zániku stavby chrámu a úkrytu pokladny zřejmě došlo po roce 1471 (nejstarší možné datum ražby mince Vladislava II.) a před rokem 1496 (úmrtí Matyáše Korvína, nejmladší mince nálezu). Zánik byl zřejmě násilný, neboť mimo chrámovou pokladnici ukryli také kultovní předměty, jak naznačuje v r. 2002 nalezený kultovní meč. Měl rukojeť zdobenou zlatem a stříbrem a čepel hadovitého tvaru, zhotoveného ve 13 - 14 století. Oba nálezy byla učiněné asi 2 km severozápadně, na břehu Kyjovky.
To naznačuje směr útěku a podporuje možnost, že šlo o následek vpádu ze směru od Uher. Zřejmě v období útoku Matyáše Korvína na Moravu. V r. 1469 dobyl Veselí n/M a zaútočil i na Hodonín a Uherské Hradiště. Tehdy zaniklo na Hodonínsku mnoho obcí. Podporuje to i nález depotu uherských dukátů z tohoto období, (roku 1927) v Hodoníně. Korvín tehdy získal doživotně Moravu (1479 – 1490). Zvláštní je, že tato chrámová stavba by tedy měla přežít husitské války v nichž byl Velehradský klášter zničen. Při hledání písemných pramenů jsme našli zajímavé dokumenty o existenci utajeného plebána, který byl významným svědkem důležitých listin. Jeho místo působení de Seghat souviselo s Mistřínem (na jehož katastru silueta chrámu leží).
Na příklad rozhodčí listinou olomouckého biskupa Dětřicha z 6.února 1286 byly uznány argumenty mistřínského plebána Wernhera na finanční ztrátu způsobenou vybudováním nové fary klášterem sv. Tomáše v Brně, který budovali v těsném sousedství Mistřína, v Šardicích.(237). Rozhodnutí obsahuje příkaz udržení věčného mlčení (perpetuum silentium) o použitých argumentech. Také v dokumentu z roku 1222, týkající se kostela v Přítlukách a vydaný biskupem Robertem, svědčí plebáni podivínský, jarohněvický, vrbický a farář Albero de Shegat, v dalším dokumentu je Wicardus de Sheghat. Nelze zřejmě vyloučit i možnou souvislost tohoto místa s Kosmovým Secir Ecclesia. Tradici velkého města (nazývaného Červené město) zachovali četní kronikáři okolí Nákla (Svatobořice, Vacenovice, Hodonín) i moravský kronikář V. Brandel.
(Obr. 16) Silueta možné katedrály Metoděje?
(Obr. 17) Nálezy v okolí siluety naznačují chrámovou stavbu
(Obr. 18) Celkový pohled na nálezovou mapu oblasti
11. Závěr.
Domníváme se, že zejména lokalita možného chrámu u koty 218, na místě Loc. 48o59´08´´ N 17 0 07´26´´E a možné hrobky na lokalitě Sedmirohé Loc. 48o57´9,9´´ N 17 0 10´ 2,8´´E jsou natolik zajímavé, že by bylo vhodné provedení profesionálních výkopových archeologických sond. Některé další informace uvádím v publikacích „Velehrad hledejte v propasti Nákla“, (Biora Hodonín 2000) a „Velehrad byl v propasti Nákla?“ (Biora Hodonín 2003). Případně také na www.wogastisburc.com a na portálech www.slovane.cz a www.stredovek.cz.
19.04.2008
obr. 14
obr. 15
obr. 16
obr. 17
obr. 18