Archiv



Obcianske zdruenie Genius loci Internetov strnka o bylinkch


Prameň > 2008 > > Kdy padají zelené katedrály – Anno domini

Kdy padají zelené katedrály – Anno domini

Kdy padají zelené katedrály – Anno domini

Lidé přirozeně vždy žili ze země. Vždy bili na zemi závislí a využívali její hojnosti, ale také si jí vždy vážili a pečovali o ní. Celistvě viděno, moudří a kněží domorodých národů vždy upomínali na to, že člověk je pouhou částí celku, že patří zemi a ne ona jemu. Dnes se tyto myšlenky unáhleně označují jako „religiózní“ a umisťují se do šuplíků „pověry“ nebo „opium pro lid“. Ale kmenové národy staré Evropy dokonce ani neměly vlastní slovo pro náboženství“, jejich duchovní život byl zcela spontánním způsobem, jak vyjádřit prosté pocity jako vděčnost, radost nebo také strach.


S příchodem organizovaného, mezinárodního náboženství se však tyto věci změnily. Krok za krokem byl tento religiózní potenciál manipulován a zneužíván k tomu, aby několika málo jedincům obstarával moc a bohatství. Duše člověka, vnitřní les, byla zaprodána a uvržena do řetězů již dlouho předtím, než společnost vnější les vystavila řetězovým pilám a kupčení…
V těchto nanejvýš nespravedlivých, násilných a nejistých staletích, která následovala, poskytovalo mnoha lidem naději křesťanství. Ale také znesvěcovalo zem a šířilo filozofii, která lidi povzbuzovala ke znásilňování země. Vlna zhouby a bolesti procházela uvnitř lidskou duší, než se také navenek přehnala po zemi. Něco, co bylo po stovky a stovky generací nepředstavitelné, pomalu prosakovalo do mozků lidí: narůstající materialistické vidění, které les nakonec proměnilo v dřevěnou hmotu a svatyně v továrny.
Křížové tažení křesťanské církve proti stromům, zejména pak proti posvátným stromům, nenachází sobě rovné v celých dějinách. Také v jiných epochách bývaly v době válek ve výjimečných případech poškozovány posvátné hájky, ale nikde jinde se nevyskytovala taková dlouhotrvající posedlost řevnivostí a nenávistí.
Byl to Martin, biskup z Tours, který v Galii 4. století započal smutný zvyk ničit z „náboženských“ motivů posvátné hájky. Pravděpodobně A. D. 665 padlo pět posvátných stromů Irska. A. D. 723, se zmocněním Charlese Martela, vládce mocné franské říše, a navíc s podporou ozbrojené delegace, pokácel v Anglii (Wessexu‘ narozený Sankt Bonifatious nejen posvátný dub Donara (Thóra) u Geismaru (Hessensko, v té době součást franské říše), nýbrž také otrávil tamní svatý pramen (Ježíš proměnil vodu ve víno, tento „Svatý“ učinil z vody ocet). Ale kdo s mečem zachází, ten jim také zahyne: A. D. 754 byl Bonifatious a padesát jeho společníků pobyto obyvateli Friska, kteří chránili své svatyně.
A. D. 772, podle různých zápisů ve franských letopisech, zničil Karel Veliký při svém dobývaní Anglosaska Irminsel u Eresburgu. Skutečnost, že jeho vojska na zničení potřebovala celé tři dny, svědčí o tom, že toto místo bylo hlavní svatyní, která různým kmenovým národům anglosasů sloužila jako „ mezinárodní“ centrum duchovního života. Musely tam být různé oltáře a posvátné hájky a tak přístřešky pro velké množství poutníků a cestovatelů a nejméně jeden svatý pramen. Zlatý a stříbrný poklad, který se tam nashromáždil  z obětních darů za dlouhou dobu byl, podle tradování, zbaven Karlem „Velikým“.
Ještě v 11. století zaznamenal biskup Unwan z Brém, že lid Friska a Saska ještě stále uctívá posvátné hájky ve vnějších oblastech jeho biskupství. Nařídil všechny tyto hájky pokácet. Dále na východě vypálil princ Břetislav A. D. 1093 „pohanské hájky a stromy“ Čech. A. D. 1386 přijal Yagello, vekovévoda litevský, pro svoji zemi křesťanskou víru a nechal pokácet posvátné hájky. Jeho poddaní si však vyhledali odlehlejší místa v hlubokých lesích Litvy, na nichž „pohanské“ rituály a slavnosti pokračovaly ještě po celá staletí.
Ale tím nejosudnějším římské církve je asi klín, který vrazila mezi člověka a přírodu a který razil cestu pro nezřízený výprodej přírody a jejích pokladů. Ve 14. století se nakonec dřevo stalo obchodním artiklem, produktem s určitou cenou. Nic již nebylo svaté. Kromě zisku.

- Fred Hageneder - STROMY velká kniha (Fontána, 2003) -
09.10.2008

index článkov
© 2002 - 2013 Genius loci
Dizajn romi
Script a optimalizácia PromoNet