Vede konzumace konopí ke zmenšování mozku?
Tiskové agentury vydaly začátkem července´08 výsledky výzkumu australského týmu, podle nichž prý nadměrná konzumace konopí může vést ke zmenšování dvou částí mozku.
Například DPA (Německá tisková agentura) oznámila: „Denní kouření marihuany vede ke zmenšování mozku. K tomuto závěru dospěli vědci z univerzity v australském Melbourne v dlouhodobé studii. Více než 20 let pozorovali 15 mužů, kteří kouřili minimálně pět jointů denně, a pravidelně měřili velikost jejich mozku. Hippocampus, který je důležitý pro paměť, u nich byl po dvaceti letech o dvanáct procent menší než u kontrolní skupiny, která marihuanu nekouřila. Amygdala, která zpracovává emoce, byla u kuřáků konopí menší o sedm procent.“
S totožnou zprávou přišla i ČTK a řada periodik ji přetiskla ve stejné podobě. Ve skutečnosti vědci srovnali záběry mozku 15 konzumentů konopí, kteří alespoň 10 let (v průměru 19,7 roku) vykouřili denně minimálně pět cigaret marihuany, se 16 nekonzumenty pouze jednou. Nejedná se tedy o dvacetileté lékařské pozorování, mozek byl zkoumán jen jednou, takže autoři mohli zjistit pouze to, že u konzumentů konopí byly hippocampus a amygdala ve srovnání s nekonzumenty menší.
Výzkumy na Harvardské univerzitě ve Spojených státech zveřejněné v roce 2005 však vedly k jiným závěrům. Tato studie srovnávala 22 silných kuřáků marihuany, kteří v průběhu života vykouřili průměrně celkem 20 100 cigaret marihuany, s 26 nekonzumenty. Mezi oběma skupinami se na základě zobrazovacích metod nezjistily žádné rozdíly v objemu šedé a bílé hmoty mozkové, mozkomíšního moku ani levého a pravého hippocampu. Autoři tehdy usoudili, že „tato zjištění se shodují s nedávnými studiemi, které naznačují, že konzumace marihuany není spojena se strukturními změnami v mozku jako celku nebo v hippocampu“.
V uplynulých letech věda opět dospěla k rozporuplným závěrům na toto téma. Kupříkladu vědci z oxfordské univerzity (Velká Británie) objevili u silných kuřáků marihuany, kteří s konzumací začali v raném věku, změny v části mozku zvané corpus callosum. Corpus callosum spojuje levou a pravou
polovinu mozku. Vědci se domnívali, že tyto změny by mohly vysvětlovat negativní důsledky dlouhodobé nadměrné konzumace marihuany na duševní výkonnost mladých lidí.
Na druhé straně vědci z psychiatrického výzkumného institutu Newyorské univerzity (USA) zjistili, že mírná konzumace marihuany údajně nemá na mozek dospívajících škodlivé účinky. Speciálními zobrazovacími metodami (magnetická rezonanční tomografie) zkoumali mozky deseti osob, které v dospívání pravidelně konzumovaly marihuanu, a deseti osob kontrolních. Neobjevili žádné příznaky „atrofie mozku nebo ztráty integrity bílé hmoty“ a vyvodili z toho, že „pravidelná konzumace marihuany pravděpodobně není pro normálně se vyvíjející mozek neurotoxická“. Bývalí konzumenti marihuany byli ve věku od 18 do 27 let a v dospívání konzumovali marihuanu dvakrát až sedmkrát týdně po dobu minimálně jednoho roku, ale v době výzkumu abstinovali.
Je možné, že zvláště u mladistvých hraje v otázce možnosti poškození mozku významnou roli velikost dávky. Vědci z univerzity v Utrechtu (Holandsko) neobjevili při testech duševní výkonnosti, k níž patří paměť a selektivní pozornost, žádné rozdíly mezi nekonzumenty a osobami konzumujícími marihuanu mírně a „ze zvyku“, které podstoupily sedmidenní abstinenci. Ani všeobecné vzorce mozkové aktivity získané prostřednictvím funkční magnetické rezonanční tomografie se u obou skupin nijak významně neliší. Konzumenti marihuany, kteří se výzkumu zúčastnili, vykouřili během života dosud 675–5400 cigaret marihuany a v uplynulém roce 75–900 cigaret marihuany. Autoři upozornili na to, že předchozí studie, které zjistily vliv na kognitivní výkonnost, se často zaměřovaly na extrémně silné kuřáky marihuany, kteří nepředstavují reprezentativní vzorek většiny konzumentů konopí.
Zdroj: KONOPTIKUM
S totožnou zprávou přišla i ČTK a řada periodik ji přetiskla ve stejné podobě. Ve skutečnosti vědci srovnali záběry mozku 15 konzumentů konopí, kteří alespoň 10 let (v průměru 19,7 roku) vykouřili denně minimálně pět cigaret marihuany, se 16 nekonzumenty pouze jednou. Nejedná se tedy o dvacetileté lékařské pozorování, mozek byl zkoumán jen jednou, takže autoři mohli zjistit pouze to, že u konzumentů konopí byly hippocampus a amygdala ve srovnání s nekonzumenty menší.
Výzkumy na Harvardské univerzitě ve Spojených státech zveřejněné v roce 2005 však vedly k jiným závěrům. Tato studie srovnávala 22 silných kuřáků marihuany, kteří v průběhu života vykouřili průměrně celkem 20 100 cigaret marihuany, s 26 nekonzumenty. Mezi oběma skupinami se na základě zobrazovacích metod nezjistily žádné rozdíly v objemu šedé a bílé hmoty mozkové, mozkomíšního moku ani levého a pravého hippocampu. Autoři tehdy usoudili, že „tato zjištění se shodují s nedávnými studiemi, které naznačují, že konzumace marihuany není spojena se strukturními změnami v mozku jako celku nebo v hippocampu“.
V uplynulých letech věda opět dospěla k rozporuplným závěrům na toto téma. Kupříkladu vědci z oxfordské univerzity (Velká Británie) objevili u silných kuřáků marihuany, kteří s konzumací začali v raném věku, změny v části mozku zvané corpus callosum. Corpus callosum spojuje levou a pravou
polovinu mozku. Vědci se domnívali, že tyto změny by mohly vysvětlovat negativní důsledky dlouhodobé nadměrné konzumace marihuany na duševní výkonnost mladých lidí.
Na druhé straně vědci z psychiatrického výzkumného institutu Newyorské univerzity (USA) zjistili, že mírná konzumace marihuany údajně nemá na mozek dospívajících škodlivé účinky. Speciálními zobrazovacími metodami (magnetická rezonanční tomografie) zkoumali mozky deseti osob, které v dospívání pravidelně konzumovaly marihuanu, a deseti osob kontrolních. Neobjevili žádné příznaky „atrofie mozku nebo ztráty integrity bílé hmoty“ a vyvodili z toho, že „pravidelná konzumace marihuany pravděpodobně není pro normálně se vyvíjející mozek neurotoxická“. Bývalí konzumenti marihuany byli ve věku od 18 do 27 let a v dospívání konzumovali marihuanu dvakrát až sedmkrát týdně po dobu minimálně jednoho roku, ale v době výzkumu abstinovali.
Je možné, že zvláště u mladistvých hraje v otázce možnosti poškození mozku významnou roli velikost dávky. Vědci z univerzity v Utrechtu (Holandsko) neobjevili při testech duševní výkonnosti, k níž patří paměť a selektivní pozornost, žádné rozdíly mezi nekonzumenty a osobami konzumujícími marihuanu mírně a „ze zvyku“, které podstoupily sedmidenní abstinenci. Ani všeobecné vzorce mozkové aktivity získané prostřednictvím funkční magnetické rezonanční tomografie se u obou skupin nijak významně neliší. Konzumenti marihuany, kteří se výzkumu zúčastnili, vykouřili během života dosud 675–5400 cigaret marihuany a v uplynulém roce 75–900 cigaret marihuany. Autoři upozornili na to, že předchozí studie, které zjistily vliv na kognitivní výkonnost, se často zaměřovaly na extrémně silné kuřáky marihuany, kteří nepředstavují reprezentativní vzorek většiny konzumentů konopí.
Zdroj: KONOPTIKUM
22.10.2009