Elixír života z jižní Afriky
Zdravé čaje nemusí nutně chutnat trpce. To víme nejpozději od okamžiku, kdy se v západních zemích rozšířil lahodný zelený čaj z Číny a Japonska, který se těší čím dál větší oblibě. Stále vřelejšího přijetí se od jisté doby dostává rovněž dalšímu druhu čaje, který se pěstuje pouze v určitých oblastech jižní Afriky - a to čaji z červeného keře tzv. r o o i b o s.
Není divu: čaj se vyznačuje příjemným aroma (díky přírodní sladkosti dokonce není třeba přidávat do nich cukr ani med a tím lze ušetřit nadbytečné kalorie), ale dokáže také působit preventivně proti četným nemocím a potížím, či je dokonce léčit.
Zdraví prospěšné účinky čaje z červeného keře:
* pomáhá proti alergiím,
* zneškodňuje volné radikály,
* zmírňuje kojenecké koliky, bolesti břicha, průjmy a poruchy zažívání,
* působí preventivně proti nádorovým onemocněním a kardiovaskulárním chorobám,
* mírní deprese a uklidňuje.
O čaji rooibos neboli čaji z červeného keře tlumícím alergie a koliky se v jeho jihoafrické domovině hovořilo už v šedesátých letech, kdy jej jistá stresovaná matka podala v kojenecké láhvi své dcerušce trpící těžkými střevními kolikami a nepřetržitým zvracením a dívenčiny potíže se rázem značně zmírnily. Úspěšný recept vyzkoušely zanedlouho také jiné matky a zjistilo se, že čaj z červeného keře pomáhá nejen proti obávaným kojeneckým kolikám, nýbrž také působí příznivě i při četných dalších zažívacích potížích a alergiích — a to jak u dětí, tak u dospělých.
Kromě alergií na potraviny lze čajem z červeného keře rovněž potlačit a často úplně vyléčit jiná alergická onemocnění, jako jsou ekzémy, senná rýma, ba dokonce astma. Protože čaj obsahuje mnoho důležitých vitaminů, minerálních látek a stopových prvků, lze jeho pravidelným pitím předcházet nedostatku těchto látek v organismu. Navíc v sobě má četné cenné biologické látky, jež působí jako prevence proti nádorovým a kardiovaskulárním onemocněním, ochraňují játra a zbavují stresu a nervozity. Účinné je také zevní používání tohoto čaje, lze jím mírnit průběh četných kožních chorob, od akné a ekzémů až po opruzeniny.
Čaj z červeného lze aplikovat také zevně — pomáhá mírnit potíže při akné, ekzémech, úpalu a opruzeninách, ale také třeba při krvácení v dásních.
Tento zdravotní čaj objevili jihoafričtí Křováci. Váží si ho už celá staletí jako osvěžujícího nápoje, který nejenže skvěle zahání žízeň, ale také léčí mnohé nemoci a potíže. V Evropě, Asii a USA je znám teprve několik desetiletí, lze ho však už dostat téměř ve všech obchodech s racionální výživou, makrobiotickými produkty a čajem.
Jihoafričtí Křováci vědí už celá staletí to, s čím jsme se my seznámili teprve v nedávných letech: Čaj z červeného keře nejenže výborně chutná, současně je ale také nesmírně zdravý. Tito obyvatelé buše jako první začali připravovat z větviček a jehlicovitých lístků červeného keře od přírody nasládlý nápoj ohnivě rudé barvy zapadajícího slunce.
Rooibos znamená v afrikánštině "červený keř". Rostlina vděčí za své jméno skutečnosti, že se po utržení zbarvuje doruda.
Sbírali rostliny ve volné přírodě, rozsekávali je sekerou na kousky a ty pak drtili palicí. Tak vlastně zahajovali proces fermentace, při němž se zelené lístky barví do červena a získávají nesmírně lahodné ovocné aroma. Když skončila fermentace, čaj se prostě usušil na slunci. Chutný nápoj z něj připravený pili obyvatelé Cedarských hor ležících 200 kilometrů severně od Kapského Města denně a současně jím cíleně léčili různá onemocnění.
Dříve se čaj z červeného keře míchal z různých druhů rozdílné kvality a říkalo se mu všelijak. lesní čaj, čaj z jehličí, Koopmanův čaj atd. Do tohoto chaosu vnesl pořádek až doktor Nortier, který vyšlechtil vysoce jakostní odrůdu, jež se posléze stala základní surovinou pro produkci čaje rooibos.
Vlastní historie čaje rooibos však začala teprve na přelomu 19. a 20. století, kdy ruský kupec Benjamin Ginsberg jednou pozoroval Křováky při přípravě jejich zvláštního červeného čaje a požádal je, zda by ho nemohl ochutnat; jako příslušníka starého rodu obchodníků čajem ho tento nápoj přirozeně zaujal a chtěl se o něm dozvědět co nejvíc. Jeho aroma ho pak přesvědčilo okamžitě a rozhodl se, že se pokusí prorazit s ním na trhu. Protože byl obchodně nesmírně zdatný, začal zanedlouho na ulicích Kapského Města prodávat zkušební vzorky čaje rooibos.
Takto se seznámili s čajem z červeného keře také bílí Jihoafričané a záhy si ho zamilovali. Poptávka po novém nápoji brzy stoupla natolik, že ji nebylo možné pokrýt sklizní divoce rostoucích bylin.
V té době se objevil na scéně doktor Patter le Fras Nortier. Tento lékař a amatérský botanik začal kolem roku 1930 společně s několika farmáři vyvíjet metody pěstování červeného keře a díky jeho šlechtitelskému úsilí se do čaje přestaly postupně přimíchávat méně kvalitní odrůdy červeného keře. Z jihoafrického městečka Clanwilliam, kde žil, se zanedlouho stalo středisko vzkvétajícího pěstování červeného keře.
Pěstitelé to ovšem ve svém svatém nadšení poněkud přehnali: Začali produkovat víc čaje, než byli schopni prodat. Za druhé světové války byla poptávka po čaji rooibos mimořádně vysoká, neboť cejlonský čaj byl těžko k dostání. Po válce ovšem silně poklesla a pěstitelům zůstával produkt na skladě. Trh s čajem z červeného keře se zhroutil a pád ceny připravil o obživu mnoho menších farmářů.
Na popud pěstitelů byl nakonec v roce 1954 zřízen "Redbos Tea Control Board (Úřad pro kontrolu čaje z červeného keře)", státní instituce, která měla napříště dohlížet na produkci a prodej čaje. Všichni si od něj slibovali stabilizaci cen a zajištění trvale vysoké kvality.
A tím začal nezadržitelný vzestup čaje rooibos: "Redbos Tea Control Board", který byl v roce 1993 privatizován a od té doby se jmenuje "Rooibos International Ltd.", začal provádět pravidelné hygienické a jakostní kontroly a současně ve spolupráci s univerzitou v jihoafrickém Stellenboschi podporoval systematický vědecký výzkum, zaměřený na látky obsažené v červeném čaji a na zdraví prospívající vlastnosti.
Od té doby se tento čaj těší stále vzrůstající oblibě — a nejen ve své jihoafrické vlasti, nýbrž také v Evropě, USA a především v Japonsku, tedy v zemi, jejíž obyvatelé si odnepaměti mimořádně cenili čajů vysoké kvality a ušlechtilé vůně.
V současné době je čaj rooibos k dostání ve většině specializovaných prodejen čaje, jakož i v obchodech s makrobiotickou výživou. Čaj sestává z rudohnědých lístků a větviček o maximální tloušťce 1 mm a délce 3 až 4 mm. Mezi nimi se zpravidla nacházejí o něco silnější dřevnaté kousky větviček. Když se čaj zalije vřelou vodou, získává kaštanové zbarvení a příznačnou ovocnou nasládlou chuť.
Musíme zdůraznit, jak je důležité skladovat čaj v dobře uzavřené dóze a v suchu. Běžně lze čaj rooibos skladovat přibližně jeden rok — za předpokladu, že nejde o speciální aromatizované druhy a že je skladován správným způsobem.
Jako všechny čaje by se rooibos měl přechovávat v plechové dóze, která se dá pořádně uzavřít, aby se nedostal do styku se vzduchem nebo vlhkostí nebo nenasákl jinými kuchyňskými vůněmi. Je také důležité, abyste ho skladovali odděleně od jiných druhů čaje nebo kávy. Pokud jste měli v dóze uloženého něco jiného, musíte ji nejprve důkladně vymýt horkou vodou (nepoužívejte žádné prostředky na mytí nádobí!) a pak vytřít důkladně suchou utěrkou a nechat vyschnout. Teprve pak do ní nasypte čaj rooibos. Tento čaj je velmi choulostivý, co se týká aroma!
Důležité také je, abyste čajovou dózu přechovávali na chladném suchém místě — tedy ne poblíž topení nebo digestoře, natož na okenním parapetu vystaveném slunečním paprskům. Čaj byste měli z krabice nabírat suchou lžičkou.
Příprava čaje je velmi jednoduchá: na jeden šálek (200-250 ml) vezměte mírně vrchovatou lžičku nebo sáček snítek a lístků rooibosu. Přelijte je vroucí vodou a nechte odstát tři až pět minut nebo i déle, podle toho, jak intenzivní chuti a barvy chcete dosáhnout. Šálek vždy zakryjte víčkem, aby se nevypařily éterické silice obsažené v čaji a neoslabilo se jeho aroma.
Potom se čaj procedí přes sítko nebo filtr. Méně vhodné je používat čajové vajíčko, protože tenké jehličky červeného keře mohou propadnout otvory do nálevu.
Čaj z červeného keře lze spařit vřelou vodou třikrát po sobě, aniž ztratí aroma; poněkud se tím však snižuje obsah vitaminu C, protože značná část vitaminu se uvolní při prvním zalití. Druhý a třetí nálev stačí louhovat už jen přibližně třicet vteřin až jednu minutu.
Čaj chutná stejně výtečně teplý jako studený; hodí se tedy rovněž jako vychlazený osvěživý nápoj v horkých letních dnech. (Vychlazením nebo delším stáním neztrácí ani barvu, ani aroma.)
A nyní dobrá zpráva pro ty, kteří si hlídají příděl kalorií! Protože čaj rooibos má od přírody jemnou nasládlou ovocnou chuť, nemusíte ho nutně sladit. Kdo ale chce, může do něj klidně přidat klidně trochu cukru nebo medu, aby zvýraznil jeho sladkou chuť. Rooibos se dá rovněž ochutit mlékem, smetanou nebo několika kapkami citronu. Když ho smícháme v poměru 1:1 s horkou pomerančovou šťávou, získáme skvělý nealkoholický punč; v létě můžeme přilít do čaje pro změnu vychlazený pomerančový džus a máme osvěžující nápoj. Přilijete-li do čaje náprstek šampaňského, vznikne skvělý koktejl, kterým můžete ohromit své hosty třeba hned na příštím večírku.
Zdraví prospěšné účinky čaje z červeného keře:
* pomáhá proti alergiím,
* zneškodňuje volné radikály,
* zmírňuje kojenecké koliky, bolesti břicha, průjmy a poruchy zažívání,
* působí preventivně proti nádorovým onemocněním a kardiovaskulárním chorobám,
* mírní deprese a uklidňuje.
O čaji rooibos neboli čaji z červeného keře tlumícím alergie a koliky se v jeho jihoafrické domovině hovořilo už v šedesátých letech, kdy jej jistá stresovaná matka podala v kojenecké láhvi své dcerušce trpící těžkými střevními kolikami a nepřetržitým zvracením a dívenčiny potíže se rázem značně zmírnily. Úspěšný recept vyzkoušely zanedlouho také jiné matky a zjistilo se, že čaj z červeného keře pomáhá nejen proti obávaným kojeneckým kolikám, nýbrž také působí příznivě i při četných dalších zažívacích potížích a alergiích — a to jak u dětí, tak u dospělých.
Kromě alergií na potraviny lze čajem z červeného keře rovněž potlačit a často úplně vyléčit jiná alergická onemocnění, jako jsou ekzémy, senná rýma, ba dokonce astma. Protože čaj obsahuje mnoho důležitých vitaminů, minerálních látek a stopových prvků, lze jeho pravidelným pitím předcházet nedostatku těchto látek v organismu. Navíc v sobě má četné cenné biologické látky, jež působí jako prevence proti nádorovým a kardiovaskulárním onemocněním, ochraňují játra a zbavují stresu a nervozity. Účinné je také zevní používání tohoto čaje, lze jím mírnit průběh četných kožních chorob, od akné a ekzémů až po opruzeniny.
Čaj z červeného lze aplikovat také zevně — pomáhá mírnit potíže při akné, ekzémech, úpalu a opruzeninách, ale také třeba při krvácení v dásních.
Tento zdravotní čaj objevili jihoafričtí Křováci. Váží si ho už celá staletí jako osvěžujícího nápoje, který nejenže skvěle zahání žízeň, ale také léčí mnohé nemoci a potíže. V Evropě, Asii a USA je znám teprve několik desetiletí, lze ho však už dostat téměř ve všech obchodech s racionální výživou, makrobiotickými produkty a čajem.
Jihoafričtí Křováci vědí už celá staletí to, s čím jsme se my seznámili teprve v nedávných letech: Čaj z červeného keře nejenže výborně chutná, současně je ale také nesmírně zdravý. Tito obyvatelé buše jako první začali připravovat z větviček a jehlicovitých lístků červeného keře od přírody nasládlý nápoj ohnivě rudé barvy zapadajícího slunce.
Rooibos znamená v afrikánštině "červený keř". Rostlina vděčí za své jméno skutečnosti, že se po utržení zbarvuje doruda.
Sbírali rostliny ve volné přírodě, rozsekávali je sekerou na kousky a ty pak drtili palicí. Tak vlastně zahajovali proces fermentace, při němž se zelené lístky barví do červena a získávají nesmírně lahodné ovocné aroma. Když skončila fermentace, čaj se prostě usušil na slunci. Chutný nápoj z něj připravený pili obyvatelé Cedarských hor ležících 200 kilometrů severně od Kapského Města denně a současně jím cíleně léčili různá onemocnění.
Od nápoje Křováků k lahodnému čaji
Dříve se čaj z červeného keře míchal z různých druhů rozdílné kvality a říkalo se mu všelijak. lesní čaj, čaj z jehličí, Koopmanův čaj atd. Do tohoto chaosu vnesl pořádek až doktor Nortier, který vyšlechtil vysoce jakostní odrůdu, jež se posléze stala základní surovinou pro produkci čaje rooibos.
Vlastní historie čaje rooibos však začala teprve na přelomu 19. a 20. století, kdy ruský kupec Benjamin Ginsberg jednou pozoroval Křováky při přípravě jejich zvláštního červeného čaje a požádal je, zda by ho nemohl ochutnat; jako příslušníka starého rodu obchodníků čajem ho tento nápoj přirozeně zaujal a chtěl se o něm dozvědět co nejvíc. Jeho aroma ho pak přesvědčilo okamžitě a rozhodl se, že se pokusí prorazit s ním na trhu. Protože byl obchodně nesmírně zdatný, začal zanedlouho na ulicích Kapského Města prodávat zkušební vzorky čaje rooibos.
Takto se seznámili s čajem z červeného keře také bílí Jihoafričané a záhy si ho zamilovali. Poptávka po novém nápoji brzy stoupla natolik, že ji nebylo možné pokrýt sklizní divoce rostoucích bylin.
V té době se objevil na scéně doktor Patter le Fras Nortier. Tento lékař a amatérský botanik začal kolem roku 1930 společně s několika farmáři vyvíjet metody pěstování červeného keře a díky jeho šlechtitelskému úsilí se do čaje přestaly postupně přimíchávat méně kvalitní odrůdy červeného keře. Z jihoafrického městečka Clanwilliam, kde žil, se zanedlouho stalo středisko vzkvétajícího pěstování červeného keře.
Pěstitelé to ovšem ve svém svatém nadšení poněkud přehnali: Začali produkovat víc čaje, než byli schopni prodat. Za druhé světové války byla poptávka po čaji rooibos mimořádně vysoká, neboť cejlonský čaj byl těžko k dostání. Po válce ovšem silně poklesla a pěstitelům zůstával produkt na skladě. Trh s čajem z červeného keře se zhroutil a pád ceny připravil o obživu mnoho menších farmářů.
Na popud pěstitelů byl nakonec v roce 1954 zřízen "Redbos Tea Control Board (Úřad pro kontrolu čaje z červeného keře)", státní instituce, která měla napříště dohlížet na produkci a prodej čaje. Všichni si od něj slibovali stabilizaci cen a zajištění trvale vysoké kvality.
A tím začal nezadržitelný vzestup čaje rooibos: "Redbos Tea Control Board", který byl v roce 1993 privatizován a od té doby se jmenuje "Rooibos International Ltd.", začal provádět pravidelné hygienické a jakostní kontroly a současně ve spolupráci s univerzitou v jihoafrickém Stellenboschi podporoval systematický vědecký výzkum, zaměřený na látky obsažené v červeném čaji a na zdraví prospívající vlastnosti.
Od té doby se tento čaj těší stále vzrůstající oblibě — a nejen ve své jihoafrické vlasti, nýbrž také v Evropě, USA a především v Japonsku, tedy v zemi, jejíž obyvatelé si odnepaměti mimořádně cenili čajů vysoké kvality a ušlechtilé vůně.
Příprava a skladování
V současné době je čaj rooibos k dostání ve většině specializovaných prodejen čaje, jakož i v obchodech s makrobiotickou výživou. Čaj sestává z rudohnědých lístků a větviček o maximální tloušťce 1 mm a délce 3 až 4 mm. Mezi nimi se zpravidla nacházejí o něco silnější dřevnaté kousky větviček. Když se čaj zalije vřelou vodou, získává kaštanové zbarvení a příznačnou ovocnou nasládlou chuť.
Musíme zdůraznit, jak je důležité skladovat čaj v dobře uzavřené dóze a v suchu. Běžně lze čaj rooibos skladovat přibližně jeden rok — za předpokladu, že nejde o speciální aromatizované druhy a že je skladován správným způsobem.
Jako všechny čaje by se rooibos měl přechovávat v plechové dóze, která se dá pořádně uzavřít, aby se nedostal do styku se vzduchem nebo vlhkostí nebo nenasákl jinými kuchyňskými vůněmi. Je také důležité, abyste ho skladovali odděleně od jiných druhů čaje nebo kávy. Pokud jste měli v dóze uloženého něco jiného, musíte ji nejprve důkladně vymýt horkou vodou (nepoužívejte žádné prostředky na mytí nádobí!) a pak vytřít důkladně suchou utěrkou a nechat vyschnout. Teprve pak do ní nasypte čaj rooibos. Tento čaj je velmi choulostivý, co se týká aroma!
Důležité také je, abyste čajovou dózu přechovávali na chladném suchém místě — tedy ne poblíž topení nebo digestoře, natož na okenním parapetu vystaveném slunečním paprskům. Čaj byste měli z krabice nabírat suchou lžičkou.
Příprava čaje rooibos
Příprava čaje je velmi jednoduchá: na jeden šálek (200-250 ml) vezměte mírně vrchovatou lžičku nebo sáček snítek a lístků rooibosu. Přelijte je vroucí vodou a nechte odstát tři až pět minut nebo i déle, podle toho, jak intenzivní chuti a barvy chcete dosáhnout. Šálek vždy zakryjte víčkem, aby se nevypařily éterické silice obsažené v čaji a neoslabilo se jeho aroma.
Potom se čaj procedí přes sítko nebo filtr. Méně vhodné je používat čajové vajíčko, protože tenké jehličky červeného keře mohou propadnout otvory do nálevu.
Nákup a skladování
Čaj z červeného keře lze spařit vřelou vodou třikrát po sobě, aniž ztratí aroma; poněkud se tím však snižuje obsah vitaminu C, protože značná část vitaminu se uvolní při prvním zalití. Druhý a třetí nálev stačí louhovat už jen přibližně třicet vteřin až jednu minutu.
Čaj chutná stejně výtečně teplý jako studený; hodí se tedy rovněž jako vychlazený osvěživý nápoj v horkých letních dnech. (Vychlazením nebo delším stáním neztrácí ani barvu, ani aroma.)
A nyní dobrá zpráva pro ty, kteří si hlídají příděl kalorií! Protože čaj rooibos má od přírody jemnou nasládlou ovocnou chuť, nemusíte ho nutně sladit. Kdo ale chce, může do něj klidně přidat klidně trochu cukru nebo medu, aby zvýraznil jeho sladkou chuť. Rooibos se dá rovněž ochutit mlékem, smetanou nebo několika kapkami citronu. Když ho smícháme v poměru 1:1 s horkou pomerančovou šťávou, získáme skvělý nealkoholický punč; v létě můžeme přilít do čaje pro změnu vychlazený pomerančový džus a máme osvěžující nápoj. Přilijete-li do čaje náprstek šampaňského, vznikne skvělý koktejl, kterým můžete ohromit své hosty třeba hned na příštím večírku.
28.06.2006