Emanuel Swedenborg - O manželskej láske
1688 - 1772
- švédsky vedec, teológ, reformátor -
- názory čerpal z vlastných mystických skúseností
- svoje božské zjavenia považoval za začiatok Nového veku Ducha a za návrat kresťanstva k jeho mystickým počiatkom
Existuje pravá manželská láska, která je dnes natolik vzácná, že lidé o ni již nic nevědí a téměř ani nevědí, že existuje. Tato láska pochází z „manželství" dobra a pravdy.
Do této lásky byly zahrnuty veškeré rozkoše od první až po poslední, protože její užitek převyšuje užitky všech ostatních lásek. Tímto užitkem je šíření lidského rodu, a proto i nebe andělů. Protože tento užitek je cílem stvoření, byly do této lásky zahrnuty veškeré stavy blaženosti, štěstí, rozkoše, příjemných pocitů a radostí, jaké jen mohou být Pánem Stvořitelem člověku dány.
Protože manželská láska je základem všech dobrých lásek a je vepsána dokonce i v tom nejmenším rysu každého člověka, převyšují její slasti rozkoše všech ostatních lásek a poskytuje jím tyto rozkoše podle toho, nakolik je v nich přítomna a nakolik je s nimi sjednocena. Je to ona, která rozpíná nejvnitřnější části mysli a zároveň i nejvnitřnější části těla, jako lahodný proud, který jimi protéká a otevírá je.
Ve stavu pravé manželské lásky nemůže být nikdo jiný než ten, kdo tuto lásku přijímá od Pána - to znamená ten, kdo jde přímo k Němu a žije od Něj život církve. Tato láska je totiž co do svého původu a co do své souvztažnosti nebeská, duchovní, svatá, ryzí a čistá, a to nad všechny ostatní lásky, které jsou v andělích nebe a v lidech církve. Tyto její vlastnosti se nemohou projevit v jiných lidech než v těch, kteří jsou ve spojení s Pánem a Jeho prostřednictvím ve společenství andělů nebe. Tito lidé se totiž vyhýbají všem nemanželským láskám, což jsou spojení s jinými než vlastními partnery, jako poraněním duše a zapáchajícím kalužím pekla. Nakolik se vyhýbají těmto spojením až po chtíče vůle a následné záměry, natolik je v nich tato láska očišťována a postupně se stává láskou duchovní - nejdříve za života na zemi a potom v nebi.
--------------------------------------------------------------------------------
Láska k opačnému pohlaví
není zdrojem manželské lásky v člověku, ale je jejím prvním stupněm. Je tedy jistou vnější kvalitou, do které je zasazována vnitřní, duchovni kvalita. Říkáme, že manželská láska začíná prostřednictvím lásky k opačnému pohlaví, protože než člověk nalezne vhodného partnera, miluje příslušníky opačného pohlaví obecně, pohlíží na ně láskyplnýma očima a chová se k nim zdvořile. Jakmile je v člověku manželská láska zasazena, láska k opačnému pohlaví se obrací a stává se z ní čistá láska k opačnému pohlaví. V okamžiku, kdy manželská láska dospěje ke svému zdroji, který leží v nejhlubším nitru lidské mysli, nevidí již totiž lásku k opačnému pohlaví před sebou, ale vidí ji za sebou, a ne nad sebou, ale pod sebou, a dívá se na ni jako na něco, kolem čeho prošel a co opustil.
Muži byli stvořeni tak, aby se stali vyjádřením chápání pravdy, a tedy obrazem pravdy, a ženy tak, aby se staly vyjádřením vůle dobra, a tedy obrazem dobra; a v nejvnitřnějším bytí obou pohlaví je zasazena tendence ke spojení. Proto společně vytvářejí jediný obraz, který je spodobněním manželství dobra a pravdy. Z manželství dobra a pravdy, které vyzařuje a plyne od Pána, člověk přijímá pravdu, k níž Pán připojuje dobro. Takto Pán v člověku vytváří církev. Manželská láska závisí na stavu církve v člověku, neboť závisí na stavu jeho moudrosti.
Příslušníci obou pohlaví mají již od stvoření schopnosti a sklony, které jim propůjčují vůli a schopnost spojovat se jakoby v jedno. Manželé, kteří jsou ve stavu pravé manželské lásky, se cítí jako jeden sjednocený člověk a jako jedno tělo.
Tato láska vytváří stavy nevinnosti, míru, pokoje, nejniternějšího přátelství, naprosté důvěry a vzájemné touhy mysli a srdce dát tomu druhému vše dobré; a z nich také povstává blaženost, štěstí, rozkoš a radost, a z věčného zakoušení těchto stavů i nebeské štěstí.
--------------------------------------------------------------------------------
Zásnuby
V době zásnub se partneři nemají spojovat fyzicky, protože by se tím zničil řád, na kterém je postavena manželská láska. Zásnubami dochází ke spojení jejich myslí, takže předtím, než se uskuteční manželství těla, uskuteční se manželství ducha. To se však děje pouze u lidí, kteří myslí na manželství čistě, ne u ostatních.
Manželská láska se musí povznést z té nejnižší oblasti do té nejvyšší, aby se očistila a aby tak sestoupila z čistého zdroje prostředními a nejnižšími vrstvami do těla. Pokud se tak stane, její sestupující čistota vyčistí ty nejspodnější úrovně od jejich nečistot, a tak se očistí i konečné vyjádření této lásky.
Pokud však byl tento postupný vývoj ve svém řádu uspěchán předčasným fyzickým spojením, ke kterému došlo dříve, než k němu nastal pravý čas, člověk jednal ze své nejnižší mysli, která je od narození nečistá. Je známou zkušeností, že právě odsud odvozuje svůj počátek chlad k manželství a pohrdavá lhostejnost k partnerovi.
--------------------------------------------------------------------------------
Svatba
Svatba je uvádí do nového stavu, jehož působením se mladá žena stává manželkou a mladý muž manželem, takže se mohou stát jedním tělem. Toho dosahují, když jsou sjednoceni láskou v jejím konečném vyjádření. Již jsme ukázali, že manželství skutečně proměňuje dívku v manželku a mladého muže v manžela, a že manželství sjednocuje dvojici do jediné lidské formy, takže již nejsou dvěma, ale jedním tělem.
Svatba vede dvojici k úplnému oddělení lásky k opačnému pohlaví od lásky manželské. K tomuto oddělování dochází díky plné příležitosti ke spojení, a to tehdy, když manželé věnují svou lásku výlučně jeden druhému.
Po svatbě se manželství ducha stane také manželstvím těla, tedy úplným manželstvím. Jeli manželská láska uspěchána bez řádného a postupného vývoje, vyhoří ze svého jádra a umírá. To mi řekli jistí andělé v nebi. Pokud jejich láska pochází jen ze spalujícího žáru těla, stává se pouze vnější a nikoliv vnitřní, a tedy nemanželskou láskou. Je jako skořápka bez jádra - jako tělesná láska, která je vyhořelá a suchá, protože je vyprázdněná od své pravé podstaty.
--------------------------------------------------------------------------------
U lidí, kteří touží po pravé manželské lásce, Pán k sobě přivádí vnitřně podobné partnery, a pokud se tak nestane na zemi, dojde k tomu v nebi.
Podstatu Boha tvoří dvě věci: Láska a Moudrost. Podstatu lásky tvoří tři věci: milovat druhé vně sebe sama, toužit být s nimi jedním a dávat jim ze sebe štěstí. Totéž tvoří i podstatu Jeho Moudrosti, neboť Láska a Moudrost jsou v Bohu jedním: zatímco Láska tyto věci chce, Moudrost je uskutečňuje.
Zdroj: www.swedenborg.cz
http://hladanie.wz.cz/skola/swborg.htm
Do této lásky byly zahrnuty veškeré rozkoše od první až po poslední, protože její užitek převyšuje užitky všech ostatních lásek. Tímto užitkem je šíření lidského rodu, a proto i nebe andělů. Protože tento užitek je cílem stvoření, byly do této lásky zahrnuty veškeré stavy blaženosti, štěstí, rozkoše, příjemných pocitů a radostí, jaké jen mohou být Pánem Stvořitelem člověku dány.
Protože manželská láska je základem všech dobrých lásek a je vepsána dokonce i v tom nejmenším rysu každého člověka, převyšují její slasti rozkoše všech ostatních lásek a poskytuje jím tyto rozkoše podle toho, nakolik je v nich přítomna a nakolik je s nimi sjednocena. Je to ona, která rozpíná nejvnitřnější části mysli a zároveň i nejvnitřnější části těla, jako lahodný proud, který jimi protéká a otevírá je.
Ve stavu pravé manželské lásky nemůže být nikdo jiný než ten, kdo tuto lásku přijímá od Pána - to znamená ten, kdo jde přímo k Němu a žije od Něj život církve. Tato láska je totiž co do svého původu a co do své souvztažnosti nebeská, duchovní, svatá, ryzí a čistá, a to nad všechny ostatní lásky, které jsou v andělích nebe a v lidech církve. Tyto její vlastnosti se nemohou projevit v jiných lidech než v těch, kteří jsou ve spojení s Pánem a Jeho prostřednictvím ve společenství andělů nebe. Tito lidé se totiž vyhýbají všem nemanželským láskám, což jsou spojení s jinými než vlastními partnery, jako poraněním duše a zapáchajícím kalužím pekla. Nakolik se vyhýbají těmto spojením až po chtíče vůle a následné záměry, natolik je v nich tato láska očišťována a postupně se stává láskou duchovní - nejdříve za života na zemi a potom v nebi.
--------------------------------------------------------------------------------
Láska k opačnému pohlaví
není zdrojem manželské lásky v člověku, ale je jejím prvním stupněm. Je tedy jistou vnější kvalitou, do které je zasazována vnitřní, duchovni kvalita. Říkáme, že manželská láska začíná prostřednictvím lásky k opačnému pohlaví, protože než člověk nalezne vhodného partnera, miluje příslušníky opačného pohlaví obecně, pohlíží na ně láskyplnýma očima a chová se k nim zdvořile. Jakmile je v člověku manželská láska zasazena, láska k opačnému pohlaví se obrací a stává se z ní čistá láska k opačnému pohlaví. V okamžiku, kdy manželská láska dospěje ke svému zdroji, který leží v nejhlubším nitru lidské mysli, nevidí již totiž lásku k opačnému pohlaví před sebou, ale vidí ji za sebou, a ne nad sebou, ale pod sebou, a dívá se na ni jako na něco, kolem čeho prošel a co opustil.
Muži byli stvořeni tak, aby se stali vyjádřením chápání pravdy, a tedy obrazem pravdy, a ženy tak, aby se staly vyjádřením vůle dobra, a tedy obrazem dobra; a v nejvnitřnějším bytí obou pohlaví je zasazena tendence ke spojení. Proto společně vytvářejí jediný obraz, který je spodobněním manželství dobra a pravdy. Z manželství dobra a pravdy, které vyzařuje a plyne od Pána, člověk přijímá pravdu, k níž Pán připojuje dobro. Takto Pán v člověku vytváří církev. Manželská láska závisí na stavu církve v člověku, neboť závisí na stavu jeho moudrosti.
Příslušníci obou pohlaví mají již od stvoření schopnosti a sklony, které jim propůjčují vůli a schopnost spojovat se jakoby v jedno. Manželé, kteří jsou ve stavu pravé manželské lásky, se cítí jako jeden sjednocený člověk a jako jedno tělo.
Tato láska vytváří stavy nevinnosti, míru, pokoje, nejniternějšího přátelství, naprosté důvěry a vzájemné touhy mysli a srdce dát tomu druhému vše dobré; a z nich také povstává blaženost, štěstí, rozkoš a radost, a z věčného zakoušení těchto stavů i nebeské štěstí.
--------------------------------------------------------------------------------
Zásnuby
V době zásnub se partneři nemají spojovat fyzicky, protože by se tím zničil řád, na kterém je postavena manželská láska. Zásnubami dochází ke spojení jejich myslí, takže předtím, než se uskuteční manželství těla, uskuteční se manželství ducha. To se však děje pouze u lidí, kteří myslí na manželství čistě, ne u ostatních.
Manželská láska se musí povznést z té nejnižší oblasti do té nejvyšší, aby se očistila a aby tak sestoupila z čistého zdroje prostředními a nejnižšími vrstvami do těla. Pokud se tak stane, její sestupující čistota vyčistí ty nejspodnější úrovně od jejich nečistot, a tak se očistí i konečné vyjádření této lásky.
Pokud však byl tento postupný vývoj ve svém řádu uspěchán předčasným fyzickým spojením, ke kterému došlo dříve, než k němu nastal pravý čas, člověk jednal ze své nejnižší mysli, která je od narození nečistá. Je známou zkušeností, že právě odsud odvozuje svůj počátek chlad k manželství a pohrdavá lhostejnost k partnerovi.
--------------------------------------------------------------------------------
Svatba
Svatba je uvádí do nového stavu, jehož působením se mladá žena stává manželkou a mladý muž manželem, takže se mohou stát jedním tělem. Toho dosahují, když jsou sjednoceni láskou v jejím konečném vyjádření. Již jsme ukázali, že manželství skutečně proměňuje dívku v manželku a mladého muže v manžela, a že manželství sjednocuje dvojici do jediné lidské formy, takže již nejsou dvěma, ale jedním tělem.
Svatba vede dvojici k úplnému oddělení lásky k opačnému pohlaví od lásky manželské. K tomuto oddělování dochází díky plné příležitosti ke spojení, a to tehdy, když manželé věnují svou lásku výlučně jeden druhému.
Po svatbě se manželství ducha stane také manželstvím těla, tedy úplným manželstvím. Jeli manželská láska uspěchána bez řádného a postupného vývoje, vyhoří ze svého jádra a umírá. To mi řekli jistí andělé v nebi. Pokud jejich láska pochází jen ze spalujícího žáru těla, stává se pouze vnější a nikoliv vnitřní, a tedy nemanželskou láskou. Je jako skořápka bez jádra - jako tělesná láska, která je vyhořelá a suchá, protože je vyprázdněná od své pravé podstaty.
--------------------------------------------------------------------------------
U lidí, kteří touží po pravé manželské lásce, Pán k sobě přivádí vnitřně podobné partnery, a pokud se tak nestane na zemi, dojde k tomu v nebi.
Podstatu Boha tvoří dvě věci: Láska a Moudrost. Podstatu lásky tvoří tři věci: milovat druhé vně sebe sama, toužit být s nimi jedním a dávat jim ze sebe štěstí. Totéž tvoří i podstatu Jeho Moudrosti, neboť Láska a Moudrost jsou v Bohu jedním: zatímco Láska tyto věci chce, Moudrost je uskutečňuje.
Zdroj: www.swedenborg.cz
http://hladanie.wz.cz/skola/swborg.htm
26.09.2007